V kalendáři se píše měsíc leden a my stále čekáme s dětmi na sníh. Tento týden nás provázelo téma „Zimní hry“, ke kterým bychom sníh alespoň trochu potřebovali 🙂 Povídali jsme si o zimních radovánkách podle obrázků, na kterých se sáňkuje, staví sněhulák, kouluje se atd. Rozhodli jsme se udělat sníh jen „jako“ u nás ve třídě. Potřebovali jsme k němu pěnu na holení a jedlou sodu. Z této hmoty pak děti tvořily sněhuláky. Nebylo to úplně jednoduché, ale bylo to zábavné a voňavé.

Všechno začalo příběhem „O sněhulákovi, co chtěl vidět léto“. Zeptejte se doma dětí, jak příběh dopadl? Procvičovali jsme si také stavění sněhuláka, sice jen na papíře, ale celkem nám to šlo (posloupnost příběhu)

Často také stříháme, u některých dětí jsme ale zjistily, že ještě nůžky nikdy neměly v ruce, proto prosíme maminky, nebojte se dávat dětem dětské nůžky na papír a stříhat a stříhat. Procvičujeme tak nejen jemnou motoriku, ale také soustředění a koordinaci ruky a oka. Tentokrát jsme stříhali sněhulákovy vlasy.

Celým týdnem nás provázela písnička „Sněhulák“, ke které jsme se naučili i taneček ve dvojici. Děti Vám ho jistě rády zatančí a zazpívají.

HOP, HOP, HOP, VLEVO, VPRAVO VBOK.

POSKAKUJTE VŠICHNI S NÁMI, SNĚHULÁČKU MEZI NÁMI,

HOP, HOP, HOP, VLEVO, VPRAVO VBOK.

ŤAP, ŤAP, ŤAP, POJĎ NÁS POCHYTAT.

NOHOU DUPNI, DLANÍ TLESKNI, NA KOLENA RYCHLE KLEKNI,

ŤAP, ŤAP, ŤAP, POJĎ NÁS POCHYTAT.

Také jsme si hráli na Meluzínu (hra s pohybem) – děti Vám již dovedou vysvětlit, co nebo kdo to je?

HLEDÁ ZMRZLÁ MELUZÍNA,

KDE JE DÍRA DO KOMÍNA,

HLEDEJ, HLEDEJ MELUZÍNO,

KOMÍNŮ TU MÁME PLNO,

AŽ NEJVETŠÍM PROLETÍŠ,

TEPLEM SE HNED ROZPUSTÍŠ.

S pohybem a ukazováním jsme se ještě učili říkanku „Stavění sněhuláka“

TŘI KOULE SI UVÁLÍME

A NA SEBE POSTAVÍME,

DÁLE UHLÍ, MRKVIČKU,

A Z VĚTÉVKY METLIČKU.

KE KABÁTKU KNOFLÍKY,

BUDE FRAJER VELIKÝ,

A NAKONEC HRNEC – TÁÁÁK,

A UŽ JE TU SNĚHULÁK.

V pohybových činnostech jsme využili látkový padák, kde jsme s říkankou nadnášeli sněhové vločky tak, aby nám neupadly. Než jsme hru začali, každý vhodil na padák jednu vločku a přál si tajné přání.

BÍLÉ VLOČKY, BÍLÉ NEBE,

SOTVA SPADNOU, UŽ NÁS ZEBE!

Děti byly velmi šikovné při výtvarné činnosti, kdy jsme právě tvořili domečky s komíny, kudy utíká meluzína.

Během celého týdne jsme si neustále opakovali jak jdou po sobě dny v týdnu, kolik máme prstů na ruce, kdy se mluví a kdy mlčíme, jak je důležité poprosit a poděkovat. Také jsme procvičili nohy při proudovém cvičení na koberci. Sledovala jsem, které z dětí již umí skákat snožmo přes překážku.

Na závěr týdne jsme oslavili s Domčou jeho 4.narozeniny. Děkujeme jeho mamince za sladké a výborné dortíčky! Všechno nejlepší 🙂

Snad nám zdraví dovolí a budeme moci s dětmi jít cvičit do haly. Jelikož jsou děti poslední dobou hodně nemocné, raději chodíme na klidné procházky po vesnici, protože v hale děti po zátěži často kašlou nebo onemocní.

Děti jsou šikovné a některé udělaly od září velký pokrok. Ale i přesto bychom chtěly apelovat na pár věcí, které by děti již měly umět nebo alespoň se o ně snažit. Můžeme zde stručně nastínit, o co se jedná 🙂

Sebeobsluha – dovedu se vysvléct, oblékám se sám, umím poprosit o dopomoc. Oblečení umím převrátit. Umím si obléct rukavice a všechno to, co mi maminka přichystá.

Hygiena – umím si umýt ruce mýdlem a utřít do ručníku (do sucha), používám samostatně WC, popřípadě si umím zavolat o pomoc, umím si umýt obličej po obědě, abych nebyl/a špinavý/á

Umím poslouchat a respektovat pokyny paní učitelky a tety.

Umím oslovovat „paní učitelko“, učím se vykat, umím se přivítat „dobrý den“ a rozloučit „na shledanou“. Umím poprosit a poděkovat.

Sním jídlo, které mi ve školce přichystají, pokud nemám rád, alespoň ochutnám, nemohu být přece celý den hladový/á. Učím se správně držet lžící – ze spodu, jako bych držel/a tužku.

Umím napočítat alespoň tolik, kolik je mi roků.

Hlídám si svoje tělo, aby neběhalo, kdy nemá a neublížilo si, hlídám si svoji pusinku, aby nekřičela, když nemá.

Učím se stříhat (správné držení nůžek – alespoň rovnou čáru), vím, jak se správně lepí lepidlem, umím malovat štětcem.

Na procházce umím chodit ve dvojicích a držet se kamaráda, umím chodit tak, abych nebyl poslední, chodím u kraje cesty.

Umím nakreslit alespoň maminku, domeček, jednoduché zvíře !!!!!

Často slýcháváme od dětí – nechci a neumím. Ale my víme, že chtějí a že by i uměly. Budeme rádi, když budete s dětmi doma trpělivě pracovat a předkládat jim různě zajímavé didaktické hračky. Základem jsou pastelky a puzzle jakékoliv obtížnosti.

Děkujeme za spolupráci.

Těšíme se na všechny zdravé děti 🙂

S pozdravem p.uč. Miri